Proč je Korea rozdělená? Linie z roku 1945 a DMZ

12 min čtení

Proč je Korea rozdělená? USA a SSSR ji v roce 1945 rozdělily na 38. rovnoběžce. Čára, která měla jen usnadnit přijetí japonské kapitulace, se v roce 1948 stala hranicí dvou soupeřících států a v letech 1950 až 1953 vedla k válce. Skončila příměřím, mírová smlouva se nepodepsala nikdy.

Tahle historie vysvětluje spoustu věcí v dnešní Koreji: proč jihokorejští muži nastupují na vojnu, proč jsou na jihu americká vojska a proč je pás země široký asi 4 km jednou z nejpřísněji střežených hranic světa.

Proč je Korea rozdělená na 38. rovnoběžce?

Japonsko vládlo Koreji jako kolonii v letech 1910 až 1945 (těchto 35 let popisuje náš text o Koreji pod japonskou nadvládou). V srpnu 1945 už Japonsko prohrávalo válku v Tichomoří. Sovětský svaz mu 8. srpna vyhlásil válku a jeho vojska během několika dní vstoupila do severní části Korejského poloostrova.

Washington v okolí žádné jednotky neměl a chtěl Sověty zastavit, aby neovládli celý poloostrov. V noci z 10. na 11. srpna dostali dva američtí důstojníci, plukovník Charles Bonesteel a major Dean Rusk (pozdější americký ministr zahraničí), za úkol navrhnout dělicí čáru. Pracovali s mapou z National Geographic a zvolili 38. rovnoběžku. Zemi rozdělila zhruba napůl a Soul, hlavní město, připadl do americké zóny. Stalin souhlasil.

Japonsko oznámilo kapitulaci 15. srpna 1945. Korejci tomuto dni říkají Gwangbokjeol (광복절, doslova „den obnovení světla“) a Jižní Korea si ho dodnes připomíná jako státní svátek. Američtí vojáci dorazili na jih v září.

Měla být 38. rovnoběžka trvalá?

Ne. Plán byl prostý: sovětská vojska přijmou kapitulaci Japonců severně od čáry, americká jižně od ní. Korejců se nikdo nezeptal.

Čára protínala provincie, řeky, silnice, železnice i rodinná políčka. Lidé čekali, že zmizí, jakmile Korea dostane vlastní vládu. Nezmizela.

Jak se z jedné Koreje staly dvě země v roce 1948?

V prosinci 1945 se v Moskvě sešly USA, Sovětský svaz a Británie a navrhly poručenskou správu, tedy mezinárodní dohled nad Koreou až na pět let před plnou nezávislostí. Po 35 letech koloniální vlády to mnoho Korejců vnímalo jako další okupaci a na jihu propukly protesty.

Americko-sovětská smíšená komise jednala v letech 1946 a 1947 o jediné prozatímní vládě a nikam se nedostala. Obě okupační zóny si mezitím budovaly vlastní systém.

• Na severu sovětské úřady podpořily Kim Ir-sena, bývalého protijaponského partyzána, který válečná léta strávil v Sovětském svazu. Pozemková reforma z roku 1946 odebrala statky velkostatkářům a rozdělila je dál.
• Na jihu vládla americká vojenská správa a vedoucím politikem se stal Syngman Rhee, v USA vzdělaný bojovník za nezávislost a zásadní antikomunista.

V roce 1947 USA předaly otázku Organizaci spojených národů, která vyzvala k volbám v celé Koreji. Sovětská strana odmítla komisi OSN na sever pustit, a tak se hlasovalo jen na jihu, a to 10. května 1948. Korejská republika (대한민국, Daehan Minguk) byla vyhlášena 15. srpna 1948 a prezidentem se stal Rhee. Korejská lidově demokratická republika (조선민주주의인민공화국), zkráceně KLDR, následovala 9. září 1948 pod vedením Kim Ir-sena.

Oba státy dodnes používají pro Koreu jiný název. Jih říká Hanguk (한국), sever Joseon (조선) podle poslední korejské dynastie. Každý z nich tvrdil, že je jedinou zákonnou vládou celého poloostrova, a právě to je dodnes kořenem konfliktu. Sovětská vojska opustila sever na konci roku 1948 a většina amerických vojáků odešla z jihu do poloviny roku 1949. Roky před válkou byly násilné: povstání na ostrově Čedžu, které začalo v dubnu 1948, i následné potlačení si vyžádaly mnoho tisíc civilních obětí.

Co se stalo v korejské válce (6·25 전쟁)?

Dne 25. června 1950 překročily severokorejské síly 38. rovnoběžku při plnohodnotné invazi. Jihokorejci válce dodnes říkají „6·25“ (yugio) podle tohoto data. Soul padl během několika dní.

Sovětský svaz tehdy bojkotoval Radu bezpečnosti OSN, a ta proto mohla vyzvat členské státy k obraně jihu. Vznikla velitelství OSN vedené USA a bojové jednotky vyslalo 16 zemí. Koncem léta byly jihokorejské síly a vojska OSN zatlačeny do malého výběžku kolem přístavu Pusan, známého jako pusanský perimetr.

Válka se pak přelévala sem a tam přes celý poloostrov:

1. 15. září 1950: vylodění generála Douglase MacArthura v Inčchonu, západně od Soulu, přerušilo severokorejské zásobování. Vojska OSN dobyla zpět Soul a postupovala na sever přes 38. rovnoběžku k řece Jalu na čínské hranici.
2. Říjen 1950: do války vstoupila Čína s statisíci vojáků, oficiálně nazvaných „čínští lidoví dobrovolníci“, a zatlačila vojska OSN zpět na jih.
3. Leden 1951: Soul padl podruhé. Během války přešel z ruky do ruky čtyřikrát.
4. Od poloviny roku 1951: fronta se ustálila poblíž 38. rovnoběžky, tedy zhruba tam, kde válka začala, a jednání o příměří se vlekla dva roky, hlavně kvůli výměně válečných zajatců.

Kdo začal korejskou válku?

Historici, kteří pracovali se sovětskými archivy otevřenými v 90. letech, zjistili, že Kim Ir-sen plánoval invazi se Stalinovým souhlasem a s podporou Mao Ce-tunga. Oficiální stanovisko Severní Koreje, které opakuje její státní tisková agentura KCNA (Korean Central News Agency), je, že první zaútočily USA a Jižní Korea. Pchjongjang konflikt označuje jako „Vlasteneckou osvobozeneckou válku“.

Kolik lidí zahynulo v korejské válce?

Odhady se hodně liší, ale mrtvých, vojáků i civilistů dohromady, byly miliony a řada historiků uvádí číslo blízké třem milionům. Zhruba 36 000 amerických vojáků padlo. V USA se jí často říká „zapomenutá válka“. V Koreji po ní zůstaly miliony rozdělených rodin, známých jako isan gajok (이산가족), odloučených od příbuzných na druhé straně.

Je Severní a Jižní Korea stále ve válce?

Technicky ano. Boje skončily Dohodou o příměří, kterou 27. července 1953 v Panmunjomu podepsalo velitelství OSN, Korejská lidová armáda a čínští lidoví dobrovolníci. Příměří je dohoda armád o zastavení palby. Není to mírová smlouva a neřeší politickou otázku, kdo má Koreji vládnout.

Jižní Korea příměří nepodepsala. Prezident Syngman Rhee se stavěl proti jakémukoli příměří, které by Koreu nechalo rozdělenou. Mírová konference v Ženevě v roce 1954 skončila bez dohody a od té doby žádná mírová smlouva nevznikla.

Důsledky jsou vidět dodnes. Americko-jihokorejská smlouva o vzájemné obraně z roku 1953 je důvodem, proč jsou na jihu stále američtí vojáci. Severní Korea uzavřela vlastní spojeneckou smlouvu s Čínou v roce 1961. Díky téže situaci také téměř každý zdravý jihokorejský muž slouží v armádě, což podrobně rozebírá náš text o korejské vojenské službě.

Pokusil se někdo válku formálně ukončit?

Několikrát. V Panmunjomské deklaraci z roku 2018 se vůdci obou Korejí zavázali pracovat na přeměně příměří v mírový režim. Řeči o „deklaraci konce války“ se od té doby objevují a mizí a příměří je pořád právním základem klidu zbraní.

Co je DMZ (비무장지대) a jak funguje?

Korejská demilitarizovaná zóna, zkráceně DMZ, je nárazníkový pás hluboký 2 km na každou stranu od Vojenské demarkační linie (MDL), tedy čáry, na které stály obě armády, když příměří vstoupilo v platnost. Vychází z toho šířka asi 4 km a délka zhruba 250 km, od pobřeží k pobřeží.

MDL není 38. rovnoběžka. Vede šikmo: na západě jižně od rovnoběžky, kde staré město Kaesong skončilo v Severní Koreji, a na východě severně od ní. Přes svůj název je zóna jedním z nejvíce militarizovaných míst na světě, s minovými poli, ploty a hlídkovými stanovišti na obou stranách.

• Panmunjom a Společná bezpečnostní oblast (JSA): vesnice příměří, kde se dohoda podepisovala. Její modré konferenční budovy stojí přímo na hranici a vojáci obou stran stojí jen pár metrů od sebe.
• Infiltrační tunely: Jižní Korea od 70. let objevila čtyři tunely vykopané pod DMZ ze severu. Třetí tunel, nalezený v roce 1978, je dnes turistickou zastávkou.
• Námořní hranice: příměří nikdy nestanovilo mořskou čáru. Severní demarkační linie (NLL) ve Žlutém moři, kterou vytyčilo velitelství OSN, je pro Severní Koreu sporná a došlo u ní ke smrtelným střetům.
• Příroda: protože se lidé po desetiletí většinou drží stranou, stala se zóna útočištěm vzácných druhů, například jeřába mandžuského.

38. rovnoběžka a DMZ: v čem je rozdíl?

Linie	Co to je	Kdy vznikla	Kdo ji určil	Je dnes hranicí?
38. rovnoběžka (38선, sampalseon)	Čára zeměpisné šířky, podle níž se dělily americké a sovětské okupační zóny	Srpen 1945	Američtí důstojníci, přijal ji Sovětský svaz	Ne, jen historická značka
Vojenská demarkační linie (MDL)	Skutečná linie příměří mezi oběma armádami	27. července 1953	Signatáři příměří	Ano, na souši
DMZ	Čtyřkilometrový nárazníkový pás se středem na MDL	27. července 1953	Signatáři příměří	Ano, zóna kolem hranice
Severní demarkační linie (NLL)	Námořní hranice ve Žlutém moři	Po příměří z roku 1953	Velitelství OSN	Jih ji prosazuje, sever ji zpochybňuje

Časová osa rozdělení Koreje: klíčová data od roku 1945

Datum	Co se stalo
1910	Japonsko anektuje Koreu
Srpen 1945	Sovětská vojska vstupují na sever, USA navrhují 38. rovnoběžku
15. srpna 1945	Japonsko kapituluje, Korea je osvobozena
Prosinec 1945	Moskevská konference navrhuje poručenskou správu až na pět let
10. května 1948	Volby pod dohledem OSN se konají jen na jihu
15. srpna 1948	V Soulu je vyhlášena Korejská republika
9. září 1948	V Pchjongjangu je vyhlášena KLDR
25. června 1950	Severní Korea napadá jih, začíná korejská válka
15. září 1950	Vylodění v Inčchonu
Říjen 1950	Do války vstupuje Čína
27. července 1953	V Panmunjomu je podepsáno příměří
4. července 1972	První společné prohlášení obou Korejí o zásadách sjednocení
1985	První setkání rozdělených rodin
Září 1991	Obě Koreje vstupují do OSN
Červen 2000	První mezikorejský summit v Pchjongjangu
2006	Severní Korea provádí první jaderný test
27. dubna 2018	Summit a deklarace v Panmunjomu
Červen 2018	První summit USA a Severní Koreje v Singapuru
2024	Severní Korea podle KCNA opouští sjednocení jako cíl

Proč se Korea dosud nesjednotila?

Po více než sedmdesáti letech jsou překážky spíš strukturální než citové. Většina z nich vychází z jediného problému: žádný ze států se nemůže s tím druhým spojit, aniž by přestal existovat.

Dva systémy, které nejde jen tak sloučit

Severní Korea je jednostranický stát, který vedou tři generace jedné rodiny: Kim Ir-sen, Kim Čong-il a Kim Čong-un. Jižní Korea se po masových protestech v roce 1987 stala demokracií a od té doby střídá vlády ve volbách. Obě zakládající ústavy si nárokují celý poloostrov, takže sjednocení by znamenalo, že jeden systém pohltí druhý, nebo federaci, kterou zatím nikdo nedokázal navrhnout.

Jaderné zbraně a bezpečnost

Severní Korea provádí jaderné testy od roku 2006 a svůj arzenál představuje jako záruku přežití. USA a Jižní Korea učinily z denuklearizace podmínku normálních vztahů. Tato patová situace přežila všechna kola jednání, včetně summitů Trump-Kim v Singapuru v roce 2018 a v Hanoji v roce 2019, z nichž druhý skončil bez dohody.

Sousedé s vlastním zájmem

Čína, smluvní spojenec Severní Koreje, dlouho oceňuje sever jako nárazník mezi svou hranicí a americkými silami. USA mají v jižní části spojenectví a základny a Japonsko s Ruskem mají své vlastní zájmy. Sjednocená Korea by překreslila bezpečnostní mapu severovýchodní Asie, a vnější mocnosti proto s rychlými změnami zacházejí opatrně.

Cena za překonání propasti

Jižní Korea patří mezi přední světové ekonomiky, Severní Korea mezi nejchudší. Obvyklým srovnáním je sjednocení Německa v roce 1990, jenže rozdíl mezi východním a západním Německem byl mnohem menší než rozdíl mezi oběma Korejemi. Mnoho Jihokorejců se obává, kdo by to zaplatil.

Sbližování, které uvázlo

Skutečné pokusy se konaly. Politika „slunečního svitu“ jihokorejského prezidenta Kim Dae-junga, tedy politika sbližování, vedla v roce 2000 k prvnímu summitu. Následovaly společné projekty: turistické výlety na horu Kumgang na severu (pozastavené v roce 2008) a průmyslový komplex Kaesong, kde jihokorejské firmy zaměstnávaly severokorejské pracovníky až do jeho uzavření v roce 2016. V roce 2018 se Kim Čong-un a prezident Moon Jae-in sešli na třech summitech. V červnu 2020 Severní Korea vyhodila do vzduchu mezikorejskou styčnou kancelář v Kaesongu.

Sever změnil postoj

V roce 2024 severokorejská státní média (KCNA) uvedla, že Kim Čong-un označil jih za samostatný nepřátelský stát a že instituce zabývající se sjednocením se ruší. Pchjongjang desítky let užíval řeč o případném sjednocení, takže šlo o zásadní změnu jeho oficiálního stanoviska.

Jak sjednocení vnímají lidé na jihu a na severu dnes?

V Jižní Koreji je sjednocení oficiální politikou. Existuje ministerstvo sjednocení a cíl je zapsán i v ústavě. Nálady se ale podle věku hodně liší.

Starší Korejci, zvlášť ti s příbuznými na severu, ho často berou jako nedokončenou rodinnou záležitost. Mladší Jihokorejci vyrostli v bohaté demokracii, častěji vnímají sever jako cizí zemi a zajímají se hlavně o náklady a bezpečnost. Každoroční průzkumy Institutu pro mírová a sjednocovací studia při Soulské národní univerzitě tuto proměnu sledují řadu let. Aktuální čísla najdete v jeho nejnovější zprávě.

Rozdělené rodiny nemají moc času. Setkání organizovaná vládou začala v roce 1985 a po roce 2000 se konala občas, ale mnoho žadatelů zemřelo, aniž se dočkalo. Více než 30 000 Severokorejců se usadilo na jihu. Procházejí státním adaptačním střediskem Hanawon a mnozí říkají, že přizpůsobit se jihokorejskému životu je těžší, než čekali.

Soukromé názory Severokorejců se zjišťují mnohem hůř. Informace jsou přísně kontrolované (viz, jak funguje uzavřený internet Severní Koreje), nezávislé průzkumy neexistují a svědectví lidí, kteří zemi opustili, dávají jen střípky, ne reprezentativní obraz. Pozorovat se dá oficiální linie, a ta se od roku 2024 podle KCNA od sjednocení vzdaluje.

Kultura stojí mezi oběma stranami. Jihokorejské filmy a seriály, například Joint Security Area (2000) režiséra Park Chan-wooka a seriál Crash Landing on You (Přistání v lásce), dávají divákům v zahraničí lidskou podobu hranice. Obojí je fikce, ale pro zahraniční diváky je to častý výchozí bod.

Dá se DMZ navštívit ze Soulu?

Ano. DMZ patří k nejoblíbenějším jednodenním výletům ze Soulu, silnicí je to na sever zhruba hodinu jízdy. Většina návštěvníků si rezervuje výlet s průvodcem, protože velká část území u hranice je pod vojenskou kontrolou a civilisté tam smějí jen s doprovodem.

• Imjingak: park u řeky Imjin s Mostem svobody a pomníky rozdělených rodin. Dostanete se tam i bez zájezdu.
• Observatoř Dora: vyhlídka na kopci, odkud za jasného počasí vidíte do Severní Koreje.
• Třetí tunel: jeden z infiltračních tunelů, do kterého můžete část cesty projít.
• Nádraží Dorasan: železniční stanice postavená pro budoucí mezikorejskou trať.
• Panmunjom a JSA: nejžádanější zastávka. Prohlídky se podle bezpečnostní situace otevírají a zavírají.

FAQ

Proč je Korea rozdělená na sever a jih?

V roce 1945 USA a Sovětský svaz rozdělily Koreu na 38. rovnoběžce kvůli přijetí japonské kapitulace. Obě okupační zóny si v roce 1948 vytvořily soupeřící vlády. Korejská válka z let 1950 až 1953 zemi silou nesjednotila a linie příměří se stala dnešní hranicí.

Kdo nakreslil čáru mezi Severní a Jižní Koreou?

Dva američtí důstojníci, Charles Bonesteel a Dean Rusk, navrhli 38. rovnoběžku v srpnu 1945 podle mapy z National Geographic a Sovětský svaz ji přijal. Dnešní hranice je jiná čára: Vojenská demarkační linie stanovená příměřím z roku 1953.

Jsou Severní a Jižní Korea technicky stále ve válce?

Ano. Příměří z roku 1953 zastavilo boje, ale mírová smlouva nebyla nikdy podepsána. Vůdci se v roce 2018 zavázali pracovat na mírovém režimu, ale příměří je pořád právním základem klidu zbraní.

Mohou Severokorejci a Jihokorejci navštěvovat jeden druhého?

Volně ne. Běžní občané nemohou hranici překračovat, volat si ani psát bez souhlasu vlády a Severokorejcům za neoprávněný kontakt hrozí přísné tresty. Omezené výměny, například setkání rodin a společné projekty, v některých obdobích probíhaly a v jiných ustaly.

Způsobily rozdělení Koreje USA a Sovětský svaz?

Původní rozdělení vzešlo z rozhodnutí USA a Sovětského svazu bez konzultace s Korejci. Z dočasné čáry udělaly trvalou korejské politické rivality, vznik dvou samostatných států v roce 1948 a následná válka. Většina historiků to vidí jako výsledek všeho dohromady.

Sjednotí se Severní a Jižní Korea někdy?

Nikdo to neví. Oficiální politika Jižní Koreje stále podporuje mírové sjednocení. Severní Korea se podle KCNA v roce 2024 sjednocení jako cíle vzdala. Velké překážky zůstávají: jaderné zbraně, ekonomická propast a zájmy sousedních velmocí.

Co sledovat dál na Korejském poloostrově

Pár signálů napoví, kterým směrem se věci ubírají.

• Severokorejská linie „dvou států“: zda Pchjongjang bude dál zacházet s jihem jako s odděleným nepřátelským státem v zákonech i symbolech. The Wall Street Journal informoval, že Kim Čong-un předělal severokorejskou vlajku a nahradil verzi ze sovětské éry.
• Diplomacie USA a Severní Koreje: zda se obnoví jednání na nejvyšší úrovni po summitech z let 2018 a 2019. DW zkoumala, zda jsou nová jednání Trump-Kim pravděpodobná.
• Vztahy s Čínou: NK News informoval o tom, jak Severní Korea posiluje vazby s Komunistickou stranou Číny návštěvou jednoho z funkcionářů. Role Pekingu bude utvářet jakékoli budoucí urovnání.
• Rozdělené rodiny: zda se setkání obnoví dřív, než odejdou poslední žadatelé z první generace. Oficiální aktuální informace zveřejňuje jihokorejské ministerstvo sjednocení.
• 27. července každého roku: výročí příměří, kdy obě strany znovu opakují svá stanoviska k válce a k míru, který nikdy nepřišel.

Pokud si chcete hranici prohlédnout sami, začněte v Imjingaku a před rezervací si na VisitKorea ověřte, jak je to s prohlídkami.

Související články

• Severní KoreaSeverní Korea v noci: proč je na snímku z roku 2014 tmavá
• CestováníTýden v Soulu: itinerář na 7 dní s DMZ a Suwonem
• K-módaKorejské účesy pro muže: two-block, comma hair a 4 další
• K-módaKorejská trvalá (펌): digitální, down perm, C-curl a další
• CestováníOstrov Nami (남이섬) z Soulu: vlak, trajekt a 3 tipy navíc
• CestováníTřešňové květy v Koreji (벚꽃): kdy jet a 5 nejlepších míst

Sources k-korea.blog · news.google.com

Ceny, otevírací doby a dostupnost se mění. Před nákupem nebo cestou si vše ověřte na oficiálních stránkách.