11 min čtení
Severní Korea v noci vypadá z vesmíru skoro černě. Na snímku z ISS z roku 2014 svítí jen Pchjongjang. Důvod je prostý a nezmizel: země nevyrábí ani nerozvádí dost elektřiny a to málo, co má, jde přednostně do hlavního města, armády a prioritního průmyslu. Právě tahle fotografie se stala nejkratším vysvětlením propasti mezi oběma Korejemi. A zároveň patří k nejčastěji špatně čteným.
Hlavní body
- Nejznámější snímek pořídili astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) 30. ledna 2014 z výšky zhruba 400 km.
- Pchjongjang (평양), hlavní město, je jediná velká světelná skvrna. Většina provinčních měst je sotva znát.
- Severokorejská síť stojí na vodních elektrárnách a uhlí a obojí je nespolehlivé. Velká část zařízení pochází ze sovětské éry nebo je ještě starší.
- Tma neznamená nulu. Znamená příliš málo proudu, přidělovaného na příděl, který se často spotřebuje uvnitř budov, z baterií nebo z malých solárních panelů, jež satelity nezachytí.
V tomto článku
- Co vlastně ukazuje slavný snímek Severní Koreje v noci
- Proč je Severní Korea v noci tmavá: 5 důvodů, proč síť nestačí
- Pchjongjang vs. venkov: kdo dostane světlo
- Jak se severokorejská elektrická síť dostala do dnešního stavu
- Co noční světla říkají o severokorejské ekonomice
- Jak se slavný snímek špatně čte
- Co víme a co nevíme
- Jak si Severní Koreu v noci prohlédnout sami
- FAQ
- Co sledovat dál u nočních světel Severní Koreje
- Související články
Co vlastně ukazuje slavný snímek Severní Koreje v noci
Najděte si celý záběr a uvidíte Korejský poloostrov s mořem na obou stranách. Jižní Korea je hustý koberec světel, největší záře je Soul poblíž horního okraje. Přes severní hranici září čínská města. Mezi nimi leží Severní Korea, tak tmavá, že její tvar poznáte jen podle toho, kde světlo končí.
U západního pobřeží je jediný malý, kompaktní ostrůvek světla: Pchjongjang. Nic jiného v zemi se mu ani zdaleka nevyrovná. Hranici tu nikdo nenakreslil. Nakreslila ji elektřina.
Kdo snímek pořídil a je opravdový?
Pořídila ho posádka ISS Expedition 38 ručním fotoaparátem oknem stanice a NASA ho zveřejnila na začátku roku 2014. Je to skutečná fotografie, žádná umělecká vizualizace ani koláž. Kopie, které se šíří po internetu, jsou ale často oříznuté, otočené, doostřené nebo zesvětlené, proto dvě verze „téhož“ snímku vypadají různě. Neupravený originál je v archivu astronautských fotografií samotné NASA (viz část o tom, jak si ho najít sami).
Starší a novější noční snímky, které jste možná viděli
Snímek z roku 2014 nebyl první pohled na temnou Severní Koreu. Od 70. let nesou meteorologické družice amerického letectva z programu DMSP (Defense Meteorological Satellite Program) senzory pro slabé světlo a kompozity z jejich dat ukazovaly stejný obrazec. V roce 2000 až 2009 použili američtí představitelé, mezi nimi tehdejší ministr obrany Donald Rumsfeld, jeden z takových kompozitů při brífincích, aby ilustrovali stav severokorejské ekonomiky.
Ostřejší obrazy dnes pocházejí ze senzoru VIIRS (Visible Infrared Imaging Radiometer Suite) na družici Suomi NPP, kterou NASA a NOAA vypustily v roce 2011. NASA skládá mnoho bezoblačných nocí z dat VIIRS do map Black Marble. Protože jsou tyto mapy zprůměrované, jsou stabilnějším záznamem než jediný astronautský snímek a právě s nimi výzkumníci skutečně měří.
Proč je Severní Korea v noci tmavá: 5 důvodů, proč síť nestačí
Neexistuje jediný vypínač, který by někdo vypnul. Pět problémů se navrství na sebe.
1. Vyrábí se prostě málo proudu
Severokorejská elektřina pochází hlavně z přehrad s vodními elektrárnami a z uhelných elektráren. Výkon vodních elektráren stoupá a klesá s dešti a stavem řek, takže je nejvyšší po letním monzunu (období dešťů, zhruba v červenci a srpnu) a nejnižší v chladných a suchých měsících, tedy přesně tehdy, kdy lidé potřebují topit a svítit. Uhlí se těží doma, ale doly potřebují elektřinu na odčerpávání vody a provoz techniky. Když je síť slabá, těžba uhlí klesá a síť slábne ještě víc.
2. Opotřebovaná síť ztrácí proud cestou
Velká část přenosové soustavy, tedy vedení vysokého napětí a transformátorů, které vozí proud z elektráren do měst, je stará desítky let. Staré vedení ztrácí energii ve formě tepla a nestabilní napětí a frekvence mohou na konci cesty poškodit motory i spotřebiče. I když elektrárna jede, velká část její produkce se k žárovce nikdy nedostane.
3. Levné palivo ze zahraničí zmizelo
Za studené války dodával Sovětský svaz ropu a náhradní díly za výhodných podmínek. S rozpadem Sovětského svazu v roce 1991 to skončilo. Později sankce Rady bezpečnosti OSN z roku 2017 zakázaly severokorejský export uhlí a omezily dovoz rafinovaných ropných produktů. Zákaz uhlí vzal zemi důležitý zdroj deviz a strop dovozu stáhl palivo, které by jinak mohlo pohánět generátory.
4. Elektřina se přiděluje podle priorit
Co proudu je, to se přerozděluje. Jako první dostává Pchjongjang, vojenské a muniční areály, klíčové továrny a pomníky i objekty spojené s vedením státu. Provinční města a vesnice jsou na řadě poslední a výpadky tam jsou časté a dlouhé. Právě toto pořadí vidíte z oběžné dráhy.
5. I když proud teče, nahoru uniká málo světla
Satelity vidí světlo mířící k obloze: pouliční lampy, světla aut, svítící reklamy, osvětlené stadiony a kancelářské věže. V Severní Koreji je málo soukromých aut, řídké pouliční osvětlení a žádná kultura neonových reklam. Domácnosti, které proud mají, často svítí jednou slabou žárovkou, takže i město s elektřinou může být ze 400 km vysoko tmavé.

Pchjongjang vs. venkov: kdo dostane světlo
Pchjongjang je výkladní skříň. Bydlet tam je privilegium, které kontroluje stát, a váže se na práci, postavení ve straně a songbun (성분), systém klasifikace rodinného původu, kterým stát třídí obyvatele podle politické loajality. Hlavní město má nejspolehlivější dodávky, nejnovější panelákové věže a osvětlené pomníky, které ukazují návštěvníkům a státní televize. I tam se podle uprchlíků a zahraničních návštěvníků výpadky často hlásí. Je to jasnější, ne zaručené.
Takto se světlo rozděluje po mapě:
| Místo | Co je v noci vidět z vesmíru | Proč |
|---|---|---|
| Pchjongjang (평양) | Jeden kompaktní, jasně viditelný shluk | První nárok na proud, výkladní budovy a pomníky, více pouličního osvětlení |
| Provinční města jako Hamhung (함흥), Čchongdžin (청진), Sinuidžu (신의주) | Slabé tečky, někdy úplně chybí | Nižší priorita, dlouhé výpadky, málo osvětlených silnic |
| Venkovské vesnice a pole | Prakticky černo | Úplný konec fronty. Domácnosti spoléhají na baterie, svíčky a malé solární panely |
| Čínská pohraniční města, například Dandong naproti přes řeku Jalu | Jasná záře s ostrými okraji | Běžná čínská městská síť a komerční osvětlení |
| Jižní Korea, zejména Soul a jeho okolí | Hustý koberec světla až téměř k hranici | Spolehlivá síť, život ve výškových domech, hustý provoz, svítící reklamy |
| Moře kolem poloostrova | Rozptýlené jasné body | Rybářské lodě s výkonnými lampami na lákání chobotnic, ne ostrovy ani města |
Jestli jste Soul zažili jen zblízka, náš průvodce co dělat v Soulu v noci ukazuje, jak ten koberec světla vypadá na úrovni ulice.
Jak se severokorejská elektrická síť dostala do dnešního stavu
Tmavá mapa není jen výsledkem nedávného politického selhání. Sahá přes století stavění, války a ztracených patronů. Za japonské koloniální vlády Japonsko budovalo velké vodní přehrady a těžký průmysl převážně v hornatém severu, takže při rozdělení v roce 1945 měl sever ve skutečnosti většinu výrobní kapacity poloostrova. Toto období popisuje náš text Korea pod japonskou nadvládou.
| Období | Co se stalo | Vliv na světla |
|---|---|---|
| 1910 až 1945 | Japonská koloniální vláda staví vodní přehrady a průmysl, hlavně na severu | Sever začíná s většinou elektráren poloostrova |
| 1948 | Severní Korea přeruší dodávky elektřiny, které posílala na jih | Jižní Korea je nucena vybudovat vlastní výrobu |
| 1950 až 1953 | Korejská válka. Elektrárny a přehrady jsou bombardovány | Síť je těžce poškozena a obnovena s pomocí Sovětského svazu a Číny |
| 1991 | Rozpad Sovětského svazu | Mizí dotovaná ropa, díly i trhy |
| Polovina až konec 90. let | Hladomor, v Severní Koreji zvaný Strastiplný pochod (고난의 행군) | Továrny stojí a síť chátrá bez údržby |
| 2011 | Vypuštěna družice Suomi NPP s nočním senzorem VIIRS | Možné jsou ostřejší, měřitelné noční snímky poloostrova |
| 2014 | NASA zveřejňuje snímek ISS Expedition 38 | Obraz temného severu obletí svět |
| 2017 | Sankce OSN zakazují vývoz uhlí a omezují dovoz rafinované ropy | Méně tvrdé měny a méně paliva pro výrobu proudu |
Vším prochází jedna myšlenka: čučche (주체, anglicky Juche), státní ideologie soběstačnosti. V praxi soběstačnost znamenala spoléhat na domácí uhlí a vodu a vyhýbat se závislosti na dovozu. Politicky to dává smysl, ale síť je pak vystavena, když selže počasí nebo doly.
Co noční světla říkají o severokorejské ekonomice
Severní Korea nezveřejňuje téměř žádné důvěryhodné ekonomické statistiky. Proto se vnější pozorovatelé chytají zástupných ukazatelů a noční světlo je jedním z nejznámějších. Ekonomové J. Vernon Henderson, Adam Storeygard a David Weil v hojně citované studii ukázali, že změny satelitního nočního světla sledují změny ekonomické výkonnosti a že je to nejužitečnější tam, kde jsou oficiální data slabá nebo chybí. Severní Korea je klasický případ.
Světla něco říct umějí. Ekonomický život a státní investice jsou silně soustředěny v hlavním městě. Provinční průmysl běží daleko pod tím, na co byly továrny stavěny. A propast vůči oběma sousedům je obrovská.
Pro formální odhad je standardním zdrojem jihokorejská centrální banka, Bank of Korea, která každoročně zveřejňuje odhad HDP severu. Aktuální číslo si ověřte na jejích oficiálních stránkách a nespoléhejte na čísla opakovaná po internetu.
Praktický příklad: Sinuidžu a Dandong
Nejjasnější srovnání dostanete, když přiblížíte řeku Jalu na severozápadní hranici. Na čínském břehu vystupuje Dandong jako jasné, ostře ohraničené město. Přímo naproti je Sinuidžu, jedna z hlavních severokorejských obchodních bran, a je to slabá šmouha.
Města spojují mosty a velká část legálního severokorejského obchodu s Čínou tudy prošla. Je tu stejná řeka, stejné počasí a stejný přelet družice. Jediná skutečná proměnná je země a rozdíl v jasu to ukazuje.
Co světla nezachytí
Velká část severokorejské ekonomiky probíhá za denního světla a uvnitř budov. Čangmadang (장마당), neformální a polooficiální trhy, které vyrostly po hladomoru v 90. letech a dnes živí velkou část obyvatel, oblohu nerozsvítí. Stejně tak rýžová pole, doly a malé dílny. Noční světla měří osvětlení. Jsou to hrubý ukazatel aktivity, ne sčítání lidu.
Jak se slavný snímek špatně čte
Snímek působí silně, protože vypadá samovysvětlující. Právě proto ho lidé přetahují. Šest nejčastějších omylů:
- „Nikdo tam nemá elektřinu.“ Špatně. Proud existuje, ale je vzácný, přidělovaný a nestabilní. Mnoho domácností používá autobaterie a malé solární panely, hlavně na světlo uvnitř, nabíjení telefonů a televizi.
- „Je to fotomontáž.“ Originál z ISS z roku 2014 je skutečná fotografie. Některé verze na sociálních sítích jsou upravené kvůli kontrastu, což rozdíl zveličuje nebo naopak zplošťuje.
- „Ta tmavá oblast je prázdná.“ V tom černém prostoru žije zhruba 25 milionů lidí. Tma ukazuje nedostatek proudu, ne absenci lidí.
- „Jas znamená, jak je místo bohaté nebo šťastné.“ Zvyky v osvětlení se liší. Země s podobnými příjmy mohou svítit velmi odlišně podle pouličního osvětlení, hustoty měst a používání aut. Jižní Korea je obzvlášť jasná, protože tolik lidí žije v osvětlených výškových komplexech.
- „Nikdy se to nemění.“ Jeden snímek je jedna noc. Mraky, měsíční svit, roční období i expozice fotoaparátu výsledek mění. Víceleté kompozity ukazují skutečný vývoj a ten se hýbe.
- „Ty tečky na moři jsou ostrovy.“ Většinou jde o rybářské lodě s výkonnými lampami, což je dobře známý rys nočních snímků okolí Koreje, Číny a Japonska.

Co víme a co nevíme
Co víme
- Satelitní snímky z DMSP, VIIRS i astronautské fotografie ukazují převážně tmavou Severní Koreu už po desetiletí.
- Síť stojí hlavně na vodní energii a uhlí a obojí je zranitelné vůči počasí, stárnoucímu vybavení a nedostatku náhradních dílů.
- Pchjongjang má přednostní zásobování. Provincie a venkov mnohem méně.
- Sankce OSN přijaté v roce 2017 zakázaly vývoz uhlí a omezily dovoz rafinované ropy.
- Malé domácí solární panely se podle výzkumníků, uprchlíků a zahraničních návštěvníků rozšířily, ale jsou příliš malé a příliš zaměřené na vnitřní osvětlení, aby byly vidět z oběžné dráhy.
Co nevíme
- Kolik elektřiny Severní Korea skutečně vyrábí a spotřebuje. Důvěryhodná oficiální data neexistují a vnější odhady stojí na modelování.
- Kolik proudu jde armádě a zbrojním programům oproti domácnostem.
- Do jaké míry obcházení sankcí, například nelegální překlady paliva na moři, o kterých informovaly panely OSN, vyvažuje strop dovozu.
- Zda jasnější místa na nedávných snímcích odrážejí skutečný ekonomický růst, nebo cílené osvětlení výkladních projektů.
Severokorejská státní média, především Korejská ústřední tisková agentura (KCNA), prezentují osvětlenou panoramu Pchjongjangu a novou výstavbu jako důkaz pokroku. Berte to jako tvrzení státu a poměřujte to nezávislým satelitním záznamem. Stejná opatrnost platí pro to, jak se informace pohybují uvnitř země, o čemž píšeme v textu má Severní Korea internet.
Jak si Severní Koreu v noci prohlédnout sami
Nepotřebujete výzkumný účet. Všechno níže je od NASA zdarma.
- Najděte originální snímek z roku 2014. V Gateway to Astronaut Photography of Earth od NASA hledejte snímky Expedition 38 s Korejským poloostrovem v noci.
- Otevřete mapu nočního světla. V NASA Worldview přidejte noční vrstvu VIIRS nebo Black Marble a vycentrujte ji na Koreu.
- Porovnejte roky. Pomocí posuvníku data ve Worldview nebo příběhů Black Marble na NASA Earth Observatory dejte stejnou oblast vedle sebe napříč různými lety.
- Přibližte tři zkušební místa. Pchjongjang, dvojici Sinuidžu a Dandong na řece Jalu a oblast těsně severně od Soulu, kde světlo končí u hranice.
FAQ
Proč je Severní Korea v noci tak tmavá?
Nevyrábí dost elektřiny, stárnoucí síť ztrácí velkou část toho, co se vyrobí, a dodávky se přidělují tak, že Pchjongjang a prioritní objekty jdou první. Navíc je tam velmi málo venkovního osvětlení, tedy pouličních lamp, světel aut a svítících reklam, takže i místa s proudem vysílají nahoru málo světla.
Je snímek Severní Koreje v noci skutečný?
Ano. Slavná verze je skutečná fotografie, kterou pořídila posádka ISS Expedition 38 dne 30. ledna 2014 a zveřejnila NASA. Některé kopie na internetu jsou oříznuté nebo barevně upravené, takže pokud chcete neupravený pohled, porovnejte je s originálem od NASA.
Má Pchjongjang elektřinu pořád?
Má nejspolehlivější dodávky v zemi, ale výpadky se tam stále běžně hlásí. Žádná důvěryhodná veřejná data neukazují, kolik hodin denně má hlavní město proud. Ze satelitů je jasné jen to, že je mnohem jasnější než kdekoli jinde na severu.
Je DMZ vidět z vesmíru v noci?
Ne jako samostatná čára. DMZ (demilitarizované pásmo), 4 km široký nárazníkový pás mezi oběma Korejemi, se ukazuje jako okraj, kde světla Jižní Koreje končí a začíná tma severu. Ten kontrast vyznačuje hranici mnohem zřetelněji než jakýkoli prvek na zemi.
Zjasnila Severní Korea za ta léta?
Na úrovni celé země jsou změny malé. Většina rozdílů se objevuje kolem Pchjongjangu a několika pohraničních a obchodních měst. Můžete si to ověřit sami porovnáním vrstev Black Marble nebo VIIRS z různých let v NASA Worldview.
Proč je Jižní Korea tak jasná ve srovnání se Severní Koreou?
Jižní Korea má spolehlivou celostátní síť, hustě osídlená města s výškovými domy, silný provoz a spoustu komerčního osvětlení. Obě země měly v desetiletích po válce v 50. letech podobnou životní úroveň. Časem se jejich ekonomiky rozešly a noční mapa ukazuje, jak daleko od sebe jsou.
Co sledovat dál u nočních světel Severní Koreje
Hrstka signálů vypoví víc než jakýkoli virální snímek:
- Nové kompozity NASA Black Marble. Čerstvá roční data jsou nejčistší způsob, jak zjistit, zda sever jasní, a kde.
- Letní srážky. Protože vodní energie nese velkou část zátěže, suchý rok může síť ztlumit bez ohledu na politiku.
- Rozhodnutí o sankcích v Radě bezpečnosti OSN. Jakákoli změna zákazu vývozu uhlí nebo stropu dovozu paliva by přímo ovlivnila výrobu proudu.
- Stavební projekty v Pchjongjangu. Nové osvětlené čtvrti v hlavním městě mohou rozjasnit mapu, aniž by se v provinciích cokoli změnilo. Čtěte je jako výkladní investici, ne jako celostátní růst.
- Každoroční odhad HDP Severní Koreje od Bank of Korea. Je to nejblíž oficiální míře, kterou můžete postavit proti světlům. Až bude zveřejněn, ověřte si ho na oficiálních stránkách banky.
Praktický tip: až se vám snímek z roku 2014 objeví v kanálu, otevřete si vedle něj satelitní kompozit za poslední rok. Pokud tam tmavá mezera mezi Čínou a Jižní Koreou pořád je, nic zásadního se nezměnilo.
Související články
Sources k-korea.blog · eol.jsc.nasa.gov · worldview.earthdata.nasa.gov · earthobservatory.nasa.gov
Ceny, otevírací doby a dostupnost se mění. Před nákupem nebo cestou si vše ověřte na oficiálních stránkách.






